|
|
Materiální dějiny planetární urbanizace
Šana, Václav ; Bartůšek, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá termínem konečné urbanizace planety materialistickým pohledem. Distribuce pitné vody, spotřeba energie a především zemědělská produkce jsou základní faktory, které spolu s logistikou a demografií tvoří zásadní hybatele materiálních dějin. ,,Malthusiánský” strach ze situace, kdy světové populaci dojdou zdroje, provází i současnou rétoriku. Cílem je se pokusit najít i prozkoumat řešení materiálních nezbytností lidstva a navrhnout organizační principy, systémy, urbanistická a architektonická řešení.
|
|
|
Stolování v přírodě
Trčková, Jitka ; Buganská, Tamara (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Stolování, které sjednocuje předměty k tomu potřebné. Řešení nádobí ( talíře, příbor, poháry), deky určení k sezení a samotného obalu těchto prvků. Obal je řešen v ohledu na cyklisty, pěší a lehce se uloží i v autě náročnějšího zákazníka. Set je určen pro 4 lidi. DEKA, jejíž tvar vychází ze čtverce, místo určené ke stolování jsem přesunula ze středu ke kraji nejdelší strany, čímž jsem chtěla uživatele seskupit blíže k sobě, přesto ale tak, aby na sebe při konverzaci pohodlně viděli. Místo ke stolování je zvýrazněno barevnými segmenty z pryže ( protiskluzovým efektem na povrchu), které mají díky větší tvrdosti oproti tkanině tu funkci, že vyrovnávají povrch nerovné země, divoce rostené trávy apod. TALÍŘKY, které jsou zhotoveny ze dvou částí, mělký a hluboký v jednom. Uvnitř hlubokého talířku je prostor využit pro uskladnění příboru. PŘÍBOR, se skládá z klasické sestavy nože, vidličky a lžičky. Všechny tři prvky mají v podélné části drážku, která zajišťuje fixaci příboru do sebe. Tato fixace zabraňuje hrkání a zbytečnému pohybu v prostoru určenému pro příbor, tedy v hlubokém talířku. POHÁRY tvarově vychází z celkového tvarosloví konceptu. Na straně, kde je pohár nejvyšší, jsou umístěny kolejnice ve kterých je vložen hrot, který dle potřeby uživatel vysune v případě popíjení mimo deku nebo rovnou plochu. Tento hrot je určen k zapíchnutí do země a zajištění poháru proti převrhnutí na nerovné ploše. TAŠKY mají klasický kvádrovitý střih, přizpůsobené k zajištění k nosiči na jízdním kole. Při menších vzdálenostech pro pěší lze využít přezky přes rameno, kdy taška vypadá jako běžný módní doplněk. Uvnitř skrývá dvě menší odepínatelné kapsy pro sadu talířků a pro sadu pohárů.
|
|
|
Podnikatelský plán pro založení malého podniku
Poláchová, Kateřina ; Hájek,, Martin (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sestavením podnikatelského modelu a vytvořením podnikatelského plánu pro založení malého podniku vyrábějícího slané zákusky v Brně. V první části práce jsou uvedeny informace sloužící jako podklady pro podnikatelský plán, na které navazuje průzkum trhu a v poslední části práce vznikl aplikací všech zjištěných informací konkrétní podnikatelský návrh.
|
|
|
Festival smažených řízků
Helán, Martin ; Mainer, Martin (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval malbou zátiší s jídlem. Hlavním klíčovým slovem této práce je banalita. Je to bezvýznamnost některých situací, které jsem použil jako motiv k vytvoření obrazově působivých momentů. Maloval jsem jídlo jako oslavu této zdánlivě neduchovní a banální věci, jako dar od boha, který je součástí naší všední každodennosti.
|
|
|
Nutriční labyrint - institucionální, expertní a laické cesty
Slepičková, Klára ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Nutriční labyrint - institucionální, expertní a laické cesty Bc. Klára Slepičková vedoucí práce: doc. Mgr. Tereza Stöckelová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce nabízí etnografický vhled do černé skříňky školního stravování. Sleduje různorodé sítě aktérství v procesech plánování, přípravy, výdeje, konzumace a likvidace jídla. Práce ukazuje, že současný (neuspokojivý) stav školního stravování není dán ani profesně zaslepenými kuchařkami, ani vybíravými strávníky, ale je výsledkem vyjednávání mezi různými normami "dobrého jídla". S využitím konceptu ontonorem se ptá, jaké hodnoty a přesvědčení stojí za konkrétními podobami stravovacích praxí a jak tyto normy ustavují různé kategorie jídla i těla. Ptá se také kdo nebo co, pro koho a v jakém kontextu využívá různé hodnotící rejstříky. Práce se zakládá na datech z pozorování a rozhovorů v šesti školních jídelnách, jakož i zkoumání projektu Vaření v Montessori škole, školení pro kuchaře a kuchařky v rámci projektu Máme to na talíři a v on-line prostředí webů reprezentujících tyto projekty a jídelny. Výzkum byl veden formou diplomatické etnografie se snahou dát hlas i těm, kteří jsou často považováni za nekompetentní rozhodovat o tom, co je dobré jídlo a vytvořit tak prostor pro vzájemné pochopení odlišných realit strávníků, kuchařek, technologií nebo normy...
|
|
|
Jídlo jako reprezentace: Multimodální analýza fotografií jídla na českém Instagramu
Peschková, Jana ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Cílem práce je prozkoumat, jak může jídlo fungovat jako znak, jak může reprezentovat určité hodnoty a jaké konotace s ním mohou být spojené. Jídlo je v současnosti velice rozšířeným fenoménem, který kromě své základní biologické funkce nabývá dalších významů. Tato práce se zaměří na zkoumání toho, jak jídlo funguje v rámci kultury, jaké konotace jsou s ním spojené. Práce se zaměřuje na české prostředí a na sociální médium Instagram. Analýza je zaměřena na fotografie českých foodbloggerek. Fotografie sdílené na sociálních sítích obsahují více významových rovin, než je na první pohled zřejmé. Práce je postavena na vizuální analýze, soustředí se na jednotlivé znaky, ale i na rozpory, které důsledkem jejich užívání vznikají. Práce zkoumá reprezentaci, proto je zde také zařazena paralela s tradicí vyobrazování potravin v zátiší. Dalšími zkoumanými atributy z hlediska jídla je propojení s volným časem, sociálním statusem a genderem. První část práce se věnuje jídlu jakožto znaku a jeho zasazení do dalších oblastí kultury. Práce je zaměřena spíše na analýzu, výchozí metodou je multimodální analýza instagramových účtů. Přesto, že základem analýzy jsou fotografie, je brán také v potaz kontext, tj. autor příspěvku, popisek fotky a hashtagy.
|
|
|
spices&species
Dudová, Julie ; Zálešák, Jan (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na posílení vnímání jídla, jednotlivých surovin a času stráveného stravováním. Spolu s tím se věnuje otázce, jak se mění reakce našich myslí na chutě, na jejich kombinace a čas, ve kterém je vnímáme. Skrze teoretické zamyšlení nad kulturou vaření a stravování se autorka věnuje faktorům, které mohou ovlivnit přístup k vaření a posílit tak jeho udržitelnost. Ambicí autorky je věnovat se kulinářské představivosti, tedy osvojení si umění párování chutí bez potřeby receptů. Takovou praxi totiž vnímá jako udržitelnější. Sama autorka pracovala jako šéfkuchařka. Bakalářská práce se tedy opírá i o zkušenost z praxe. Tématu vaření a společného sdílení pokrmů se věnuje autorka i v rámci jejího ateliéru, ze kterého pochází jedna z hlavních motivací se tímto tématem zabývat.
|
|
|
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
|
|
|
Slow Life: Pomalé žití v dnešní rychlé době
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této kvalifikační práce je představení konceptu tzv. pomalého žití, slow living. Hlavním východiskem tohoto životního stylu je pak princip udržitelnosti a obecné ohleduplnosti jak vůči ostatním členům společnosti, tak vůči životnímu prostředí a omezeným přírodním zdrojům. Koncept slow se vymezuje proti stále se zrychlujícímu životnímu tempu, hladu konzumní společnosti, a zbytečnému hromadění materiálních věcí, které ve skutečnosti nejsou pro život potřeba. Pokouší se ukázat, že i s málem může být člověk šťastný, o to více, když svým chováním nebude přispívat k výrobě nekvalitních výrobků, špatnému zacházení s lidskou pracovní sílou, a produkci dalšího zbytečného odpadu. Krom seznámení se s motivy k pomalému životnímu přístupu se v několika příštích kapitolách budeme věnovat především tématu jídla a oblékání, ovšem zaměříme se na ně odlišným pohledem, než jakým se na tyto oblasti díváme většinou. Zajímat nás budou jejich rychlé a mnohými kritizované varianty, a poté si představíme jejich pomalejší protiklady. Na mnohých stránkách nám bude činit společnost námi načrtnutý slow-lifer, tedy modelový příznivec tohoto životního přístupu, díky kterému si budeme umět lépe představit konkrétní situace, které vyznavač pomalejšího životního tempa řeší každý den. Velkým tématem zde bude také cena a kvalita výrobků, stejně jako původ jejich vzniku, požadavek férového jednání a transparentnosti produkce je pro koncept slow totiž charakteristický. Provázet nás budou tedy otázky typu - Opravdu danou věc potřebuji? A pokud ano, je nutné ji kupovat, nebo si ji dokážu obstarat jinak? Nakolik mě ovlivnila reklama, která se tváři, že daný produkt splňuje má kritéria a očekávaní, a je tomu opravdu tak? S jejich zodpovězením nám pomohou následující stránky.
|
|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
host ::
RSS.